ŽÁBA – většinou ropucha.
Je symbolem smrti. Lunární zvíře. Ropuchy žerou genitálie
nahé ženské postavy: Žádostivosti. Bohyně Létó proměnila v žáby rolníky,
kteří ji zabránili napít se z rybníka.
1( Vodu chtěla Létó pro své děti
Apollona a Dianu; rolníky byli Lýčané) Žába je zosobnění negativních vlastností,
jinak tomu bylo ve starém Egyptě. Tam žába byla spojována s nilským bahnem,
které zajišťovalo každoroční úrodu. Žabí hlavu měla bohyně Heket.
V Apokalypse vylézají z úst draka, dravé šelmy a lživého proroka
tři nečistí duchové podobní ropuchám.
2V kapli sv. Martina
v bazilice sv. Jiří je socha ležící mrtvé ženy po níž lezou
žáby a ještěrky. Této soše se odedávna říká Brigita.
3
Velká žába podpírající universum představuje temnou a nerozlišenou
prima materia, vodní živel a původní řídké bahno, základ stvořené hmoty.
Také atribut Esety, řecko-říms. atribut Afrodity / Venuše.
4
,Spoj zemskou ropuchu s letícím orlem
a spatříš v našem umění učitelku‘‘. V iránské mytologii
Ahriman;
zlo a závist. V Řeckém symbolismu byla ropucha atributem Sabazia
5,
jehož kult byl provázen mystérii
6
.
Žába se objevuje jako legendární stvoření ve védském mýtu o obrovské
žábě, podpírající svět, který je jakousi metaforou prapůvodního
stavu věcí.7
"Spoj zemskou ropuchu s letícím orlem a spatříš v našem umění učitelku".