STROM- díky kořenům sahajícím hluboko do nitra země a koruně šplhající do nebes je strom velmi oblíbeným a podstatným symbolem. Také jeho vzpřímený postoj podobný lidskému byl velmi inspirující, stejně jako jeho roční cyklus.
Strom hraje podstatnou úlohu ve všech náboženských a mythologických soustavách.
Všeobecně rostliny jakoby představovaly čisté bytí tady a teď v těsném spojení s bezprostředním okolím. Život rostlin není otráven falešnou ctižádostí stát se nečím jiným, než jsou, bolestným přemíláním minulosti, spory o to, kterých cílů je třeba dosáhnout, ani starostmi o budoucnost.³
Ve starozákonní Genesis¹ je popisován strom poznání dobrého a zlého, který zkrze Satana způsobil pád Adamovi a Evě.
Podle jiné tradice byly v Edenu stromy tři (což je číslo projeveného bytí)- strom poznání; strom života a strom dobrého a zlého. Strom poznání hlídají společně Jednorožec a jelen, což jsou symboly Krista.
Kristus také bývá často zpodobněn ukřižován na větvovém kříži, symbolu spásy podle tradice "stromu života"⁴.(např na relikviáři Sv. Víta)
V Janově "postapokalyptické" době dostane Kristův kříž chápaný jako strom života nový časový a prostorový význam a stane se základem nového života.

Také Hrdinové si své významné boje odbývají pod stromy. Gilgameš. Sigurd pod lípou zabije draka Fáfniho. Významný je také strom v zahradě Hesperidek nesoucí zlatá jablka, nebo "Strom všech semen" stojící uprostřed jezera Vourukaša, jehož semena roznáší po zemi bájný pták Saéna. Tento strom musí být hlídán před žábou, která se pokouší ohryzat jeho kořeny.¹
Hryzání kořenů je známé také ze severské mythologie u stromu Yggdrasillu,jenž je trápen drakem jménem Nithöggr.
Také Odinovi se dostalo mystické zkušenosti, když byl pověšen na stromě.
Strom bývá chápán jeko Axix Mundi. V základních mýtech podpírá nebeskou klenbu.
V zoharické tradici vyrůstá strom uprostřed Domu Světa. Tento Strom je viditelný za denního světla. V noci je zase vidět Dům.⁵

Zcela samostatnou symbolikou je kabalistický Strom Sefirot.