HAD-
velmi často se objevující symbol. V Severní Americe je had tradičně
chápán jako prstředník mezi zemí a peklem.
Podle mazdaismu byl démonem zla,
Aži Dáhak (tj. dáhovský /nepřátelský/ had). Ve Firdausího Šáhnáme je ztotožněn s králem Zohakem, kterému
vyrostli z ramen dva hadi, které musel krmit dětskými mozky a kteří byli nezničitelní.
V představách Indoevropanů
to byl trojhlavý drak, jehož zabije rek Trito (třetí). V mazdaistické
tradici je tento mýtus dochován jen zlomkovitě ve fragmentech o boji Aži Dáhaka s hrdinou Thraétaonem.(jasna 9,1 – 16)
1Had
je také atributem křesťanských světců:
Patrik, Tekla, Panna Maria Immaculata,
apoštol Jan, Kosma a Damián, apoštol Filip, Benedikt z Nursie.2
V biblické literatuře je had synonymem pro Satana, neboť
had svedl Evu k hříchu. Podle bible
3 je osud hada a lidstva
spojen. Evangelista Matouš
(10,16) se zmiňuje o hadech v jiné
souvislosti: "buďte obezřetní jako hadi".4Možná
proto je s hadem spojena i kladná(?) vlastnost - chytrost.10 Ve starověku byl had uctíván u
mnoha národů jako životodárné božstvo.5
Astrologicky
bývá had spojován s Měsícem, neboť svléká kůži a tím regeneruje.12
Had6 času a tudíž smrti;
vždyť co jiného než čas tak
spolehlivě přináší smrt a je její příčinou. Samek (číslo 15) se ve
většině případů (dle podrobného průzkumu
prvních patnácti kapitol Genesis)
objevuje všude tam, kde se čas obrací v neprospěch člověka, tam, kde
je člověk vystaven zkoušce zlem. Nachaš
je představitelem času7
a Samek nás upozorňuje, kde se tento had objevuje.8 Prach – tedy člověk je potravou
hada – Nachaše – času.9
Had také hlídal strom v zahradě Hesperidek.
Dalším hadem je Amphisbaena, jenž má dvě hlavy, které spolu bojují.11
