Devítka- zcela osobité a zvláštní číslo ve všech kulturách. V severských bájích znamenala devítka vždy něco magického. Heimdall, bůh svítání byl vnukem AEgiho, boha moře. AEgi se svoji manželkou Rán měli devět dcer - Devět mořských vln. Heimdall byl Osmi matek syn a deváté nejvychytralejší.
Odin visel "devět dlouhých nocí" na stromě obětován sám sobě. Po uplynutí této doby mu bylo zjeveno tajemství run. Strom na kterém Odin visel byl pravděpodobně Yggdrasill.
Také bájný norský král Hálfdan Starý měl se svoji manželkou Alvig Moudrou osumnáct synů, z nichž devět se narodilo najednou. Těchto devět synů, udatných válečníků, se nikdy neoženilo a všichni padli v boji. Hálfdanových dalších devět synů bylo zakladateli mocných rodů1.
Jiným příkladem ojedinělosti devítky je Jakutská tradice podle níž kovář v deváté generaci má kovář nadpřirozené schopnosti, nebijí se už duchů, a proto se odvažuje zhotovovat železné předměty zdobící šamanův oděv2.
Devět měíců je také lidský plod uložen v mateřském lůně, než jej ono vydá světlu světa.
Antika vypočítává devět múz, jimiž chce vyjádřit souhrn všech umění a věd.4
Budhisticky znamená devět úplnost a plnost, nejvyšší duchovní moc - nebeské číslo.
Pro kelty byla devítka spojená se směry, neboť je osm směrů a devátý střed.
Až do prvních století po Kr. se obecně přijímal názor, že vesmír se skládá z devíti sfér, uspořádaných podobně jako slupky cibule. Vnější sférou byla sféra Boha jakožto prvního hybatele. pod ní byly postupně sféry hvězd, slunce, měsíce a planet a nakonec nehybná země v samotném středu. Sféry tak tvořily žebřík, po kterém se člověk mohl vyšplhat až k Bohu. 3 Devět je také kruhů Dantova pekla
Kabalisticky symbolizuje Jesod.
Grafické znázornění devítky je "Davidova hvězda", neboli průnik Ohně a Vody, Ducha a Hmoty,Myšlenky a Činu.















  1. Encyklopedie mytologie germánských a severských národů; J.Vlčková; 1999; str: 22;93;
  2. Kováři a alchymisté; M.Eliade; str:60;
  3. Dějiny magie; R.Cavendish; str.30;
  4. Křesťanské symboly; Dr. J. Studený; str.64;